Kronika MO v Českém Těšíně

23.01.2010 19:34

Vážení čtenáři těchto stránek. V roce 2010 naše MO ČRS Český Těšín dosáhne dalšího významného jubilea a to 125. výročí vzniku rybářství na Těšínsku. Proto jsme se rozhodli, že Vám zpřístupníme Kroniku MO Český Těšín. Starší si zavzpomínají, mladší si rozšíří obzory.

Omlouváme se za sníženou čitelnost textu, originál je horší kvality.

Jednatel MO ČRS Český Těšín

str. 1

str. 2

str. 3

str. 4

str. 5

str. 6

str. 7

str. 8

str. 9

str. 10

str. 11

str. 12

str. 13

str. 14

str. 15

str. 16

str. 17

str. 18

str. 19

str. 20

Z historie sportovního rybářství na Těšínsku

13.08.2009 01:17

Z historie sportovního rybářství na Těšínsku

Organizované rybářství na území Těšínska se datuje dle dostupných zdrojů kolem roku 1885 za habsburské monarchie. Tehdy se ustavil spolek pro myslivost a rybářství se sídlem v Těšíně pod názvem „Jagd Und Fischereischutzverein fur Ostschlesien“.

Začátek činnosti organizovalo 15 členů základní komise a 82 přátel myslivosti a rybářství, kteří se sešli na valné hromadě v Těšíně. Zde byl schválen statut spolku a zvolen výbor zajímavého složení: nadlesní, advokát, soukromník, myslivecký adjunkt, městský tajemník, velkostatkář, prokurátor, obchodník, důstojník, redaktor, mlynář a dva lesní dělníci (super složení i pro dnešní dobu!).

V prvním roce se činnost spolku zaměřila na rozšíření členské základny, vystoupení na veřejnosti, zajištění financí a sestavení plánu činnosti. Koncem roku 1885 měl již spolek 336 členů, z toho v tzv. distriktu (okrsku) Těšín 110 členů, Fryštát 92, Kielsko 60, Skoczow 24, Frýdek 21, Ostrava 5 a Jablunkov 24 členů. V tomto prvním roce bylo již také vysazeno do Olše 25 000 kusů plůdku pstruha, do Wisly 60 000 kusů lososa a 70 000 kusů plůdku pstruha.

Spolek začal vydávat i vlastní odborný časopis. Dle dalších historických dokladů byla činnost spolku zaměřena především na ochranu zvěře a ryb, zavedení chovu ušlechtilé ryby. Program spolku vyjadřoval ušlechtilé cíle na úseku obou sportovních odvětví.

Další zprávy o činnosti spolku prozatím čekají na překlad z němčiny a je samozřejmé, že v každém případě byla aktivita přerušena 1. světovou válkou.

Pokud Vás to ještě zajímá, čtěte dál úryvky z kroniky rybářů v Českém Těšíně. Ta byla psána na přelomu 50. a 60. let. Autor byl jistě pamětník, ale postrádáme zde data mnohých událostí v životě rybářských nadšenců. A tak následují neupravená slova kronikáře:

Po 1. světové válce, kdy platilo pachtýřské selské právo, se začali rybáři sdružovat. Byli to první průkopníci a také hospodáři odborně organizovaného rybářství a předchůdci nynějších sportovních rybářů. Takový rybář se vyznačoval tím, že měl při lovu přinejmenším šestimetrový bambusový prut a nedokonalý naviják s pevnou šňůrou. Přesto byly úlovky takové, že i při dnešní vyspělé technice se nám o nich ani nezdá.

Meliorační zásahy, rušení starých rybníků, regulace vod, další výstavba jezů a rozvoj průmyslu způsobilo postupné snižování rybí obsádky tak, že to byl problém i pro rybáře po 1. světové válce. Bylo zapotřebí učinit určitý zásah, aby snižující se obsádky vod, byly udržovány alespoň na stávající míře.

Byly stanoveny doby hájení ryb a nejmenší lovné délky. Bylo však zapomenuto na způsob používané nástrahy, což bylo dodatečně určeno v pozdějších omezeních.

První rybářský spolek na Těšínsku po 1. světové válce byl založen v Českém Těšíně roku 1920 a vedli ho Němci pod názvem Fischverein in Teschen. Tento spolek existoval až do

roku 1932, kdy byl převzat českými členy, kterých byla většina s názvem Český rybářský spolek v Českém Těšíně. Spolek obhospodařoval řeku Olzu od mostu na Balinách až po obec Louky nad Olzou – zastávka.

V porovnání k nynějšímu stavu obsádky (cca rok 1927) řeky Olzy byla tehdejší obsádka přímo pohádkovým zjevem, o kterém se nám, dnešním rybářům, může jen zdát. Byly tady zastoupeny veškeré druhy ryb a úhořů, které tehdejší spolek objednával a vysazoval do řeky. Denní úlovky byly až sto kusů tloušťů nebo jiných druhů ryb. V úseku Olzy, která protéká městem, nebyl u rybáře vzácnou událostí ulovený dvoukilový pstruh. V této řece byla zastoupena hojně parma, která dosahovala váhy 6 kg, dvoukilové podoustve nebyly vzácností a kilový tloušť byl běžným úlovkem. Úhoři v délce 1,2 m a o váze 3 kg byli uloveni hlavně v úseku od železničního mostu do Polska až po jez ve Zpupné Lhotě. Často byly loveny až desetikilové štiky. V tůních se zdržovali kapři až 4 kg.

Obraz zhouby velké obsádky řeky Olzy bylo vidět po otravě povodí, kterou způsobily železárny v Třinci v roce 1927. Ryby postižené otravou odnášeli lidé v koších. Za peníze, které poskytly železárny, byla řeka znovu zarybněna.

V této době čítal rybářský spolek asi 56 členů. Zajímavostí úseku Olzy bylo, že zde hospodařily dva rybářské spolky. Pravý břeh obhospodařoval polský rybářský spolek se sídlem v Cieszynie. Spolupráce byla na tehdejší poměry velmi dobrá.

Český rybářský spolek existoval do roku 1938, kdy po záboru Těšínska Polskem hospodařil pak na celém území polský rybářský spolek do roku 1939. Za okupace přešel spolek do německých rukou. Za německé okupace byla pro širší okruh rybářů zpřístupněna pouze řeka Olza, jinak pstruhové přítoky měli pronajaty movití soukromníci.

Za doby působení Němců byly pokusně zarybňovány pstruhové potoky okounkem pstruhovým, který v našich vodách zakrněl. Pozůstatky této obsádky zbyly v potoku Chotěbuzce, kde po 15 letech dosáhli vzrůstu asi 10 cm. Ustupující německá armáda vybila granáty veškeré tůně zdejšího povodí, takže vodní hospodářství bylo značně devastováno.

Po osvobození v roce 1945 byl znovu ustaven český rybářský spolek se sídlem v Českém Těšíně, který obhospodařoval řeku Olzu se všemi přítoky až po Hrádek. Byla rovněž ustavena pobočka v Třinci a Bystřici. V Jablunkově byl samostatný rybářský spolek.

Na ustavující schůzi těšínského spolku bylo přítomno 12 bývalých členů, kteří se vrátili z Protektorátu Čech a Morava. Na této schůzi byl utvořen Okresní rybářský spolek. Předsedou byl zvolen bývalý člen František Prachař. Spolek se slibně rozvíjel. Počet členů rok od roku rostl a zásahy nové organizace se usměrňovaly do zvyšování zarybnění a čistoty vod.

Vysazovalo se každým rokem ponejvíce do pstruhových vod, neboť povodí Olzy bylo často znečišťováno a tráveno odpadními vodami z Třineckých železáren. Otravy řeky Olzy vyvrcholily v roce 1948, kdy byla Olza bezohledně vytrávena a byl v ní zničen veškerý život. Tento neutěšený stav na povodí trvá dosud a jakékoliv zásahy ze strany zdejší organizace u Třineckých železáren jsou bezvýsledné. Tok Olše se podobá páchnoucí stoce s obsahem dehtu a odpadu kyselin a zvláště v letních měsících je přímo odporný. Tento stav postihuje i širší okolí, protože u této stoky nachází smrt i včelstvo a jiné drobné zvířectvo. (popisovaný stav v roce 1962)

Se vzrůstajícím počtem členů byly vytvořeny další odbočky v Třinci, Bystřici nad Olší, Hnojníku a Horním Těrlicku. Pobočka Hnojník, čítající asi 12 členů, obhospodařovala horní úsek Stonávky až po katastr Horní Těrlicko. Rybářská organizace v Jablunkově byla samostatná. Obhospodařovala horní tok řeky Olše od polské hranice až po katastr obce Hrádek. Říčka Lomňanka byla uznána za státní rezervaci a sloužila pro odlov matečních pstruhů pro umělou líheň v Jablunkově. V roce 1947 se v důsledku růstu členstva osamostatnil Třinec, který měl pobočku v Bystřici nad Olší. Ta se však po roce také osamostatnila.

Lidový rybářský spolek v Českém Těšíně se svými odbočkami Hnojníku a Horním Těrlicku se vyvíjel velmi slibně, takže počet členů stále stoupal. Aby byli uspokojeni členové, rozhodl se výbor spolku vybudovat rezervaci na starém říčním rameni v Českém Těšíně – Svibici a to z vlastních prostředků a svépomocnými brigádami. Tuto malou vodní nádrž o výměře 1,2 ha se podařilo po dvouletém úsilí obětavých členů vybudovat a osadit lovným kaprem.

První rybářské závody v Českém Těšíně byly uspořádány na rybníku u Branného, kde se později odchovávali kapři, kterými byla osazena nově vybudovaná rezervace ve Svibici.

Jelikož v Českém Těšíně nebylo žádné koupaliště a řeka Olše byla stále zdravotně závadná, nechal Místní národní výbor v Českém Těšíně vystavět retenční nádrž, ze které jsou napájeny pomocné nádrže pro požární účely. Má celkovou rozlohu 8 ha s maximální hloubkou 8 m. Tato přehrada na potoku Hrabyňka byla Krajským národním výborem v Ostravě dána do obhospodařování Lidovému rybářskému spolku v Českém Těšíně. (cca r. 1951 – 1953)

Lidový rybářský spolek ukončil svou působnost v roce 1957, kdy byla zřízena celostátní rybářská organizace „Československý svaz rybářů“.

Dnes Český rybářský svaz vykonává rybářské právo, zajišťuje chov, ochranu a lov ryb, ochranu životního prostředí, rozvíjí a popularizuje rybářský sport.